Povídky na jedno písmeno – SOUTĚŽ!

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]
Procházka
Pá, pá, panímámo, půjdu provětrat potřeštěné psi. Při procházce potkáváme pádící pihovaté pachole. Pif, paf, polem proletěl poraněný pták. Pakáž proradná, pokazila pěšákům palebné postavení. Pažit překročíme pravou paždí. Poklidnou procházku pastvinou posléze přerušil pekelný povyk pěti pivařů. Poledne přineslo pořádnou paniku. Papání pozřel přelétavý papoušek. Přichází pastevec. Podává psům paštikovou pochoutku. Psi potěšeně pokyvují prutem. Panečku, první pořádný pokrm.
Pokud půjdeme pěšinou podél polámaného podrostu, přijdeme přímo před přístřešek paničky. Posléze půjdu pro pokrmy. Pyšně ponesu potraviny podél paneláků. Pokud přinesu požadované předměty, půjdu požít panáka. Práce povznáší pilné podnikatele.

Poezie
Pražský Pepík poberta
prstem píchal pýr
pod pavlačí postával
plival, prskal, pil.
Pak přeskočil plaňku plotu
podvazek přetrhl při prvním poskoku
pivoňky pošlapal podpatkem polobotky
překážku proletěl pokrytý prachem předzahrádky.
Posedlý pýchou páchal pohromu
promrzlým podrostem pádil pryč
pěšinou podél plýtkého potoku
pěstí pohrozím, pak pustím psy.
Proč przníš práci pilných pionýrů
pomoc poskytni půvabné pomocnici
pytel podrž, posbírej plevelů přehršli
posléze přijď prosím, pojísti pokrmů.
Poklidnou pohodu porušil podvečer
ptáci poletí povětřím pryč
poklekni, poklonou protni přítmí
Pepíku, pýcha přec přechází pád.
Přeludem prchavým půlnoc přichází
poslední povzdech posteli patří
pozítří přijdou pilní pracovníci
Pepíku, proč prcháš?
Pokořit práci přijď prosím, přijď!
[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Ve volném víkendu vyjíždíme vozem ven, vstříc voňavé, vyhřáté vesně. Volant Volva vedu vpravo, vlevo, vyjíždím vedle velkého výmolu. Vidím výborně. Všechno vnímám. Vystupuji. Venku voní violky, vřes, vesele výsknu. Vyrážím vlevo vedle vzrostlé vrby. Větve vrby visí volně, vláčně ve vodě.
„Vida,“ Vendulka, Věrka, Vilma, Vraťa, vycházejí vedle velké výpusti vody. Volám: „Vidím vás, vyjděte vápencovým valem vpravo! Větví vám vytyčím vhodný výstup. Vítám vás.“Vzduch voní, vrabec vylétl vysoko. Všichni vesele vyzpěvujeme. Vylezeme vysoko vápencovým valem. Vrchol vyšli všichni vesměs volně.
Vracíme se. Vycházíme vedle vrby, vidíme vydru. Vyplouvá vesele vodou. Výlet vyšel, všem vřele vinšuju. Vůz vyjel vpřed, vidím velkoměsto. Vjíždím vzorně vedle velké vily.[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]
Pěkné počasí procházce přeje
pračka prádlo pere
potraviny povaříme, pojíme
potom poklidíme
prádlo pověsíme.Pak procházkou po pasece
pochutiny potratíme.
Pes podél pobíhá
Povely přesné přivítá
přes prsty pískám, piškotky pejska přivítám.„Páni“ podléšťky, plícník
petrklíči pažit prokvétá.
Pak projdeme po palouku
pampelišky překrásně pučí
prostředkem palouku
potůček protéká prudší,
po potůčku pírka plují
pomněnky pak přikyvují
ptáci pilně poletují
písničky pěkné prozpěvují.Přeskočíme přes potok
pokračujeme po poli
pajda pěkně pobolí (zlomený krček)
přítmí porostu přivítá
přesto pěšinka prosvítá
přes proutí proplétáme
pejsek pokulhává, packu podává
prohlédnu, pofoukám, pohladím
pak pochodem pospíším.Pejsek Pedigri polyká
pití průzračné přivítá.Promptně paní pospíchá
postýlka pěkně přivítá.
Peřinkou přikryji
Pamětí proběhnou „P“ paskvily.[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Olomoucká Olga Ostrčilová oplývala odjakživa odporným oteklým obličejem. Občanům Olomouce odmlouvala, odháněla ochotné osvětové osobnosti. Osmiletá odpovídala osminásobku ondatry. Odpoledne obyčejně oblibovala odpočívat, okusujíce opulentní ohlodky od oběda. Odtučňování ostentativně odmítala.
Onemocnělého otce opustila. Očekávané opatrování opomíjela.
Ohlášky, oddavky odpírala. Onehdá opustila oltářní obřad, odkráčela od Oty Otradovského, ohromenému obecenstvu ostudně odhrnula obnažující okraj oblečení. Obecné odsouzení oplácela obhroublostí.
Olga, oborem ochutnávačka olomoučáku, obden odjížděla ohodnocovat okolní obchody. Odevšad obdržela odmítání. Odpálena oblastní organizací okamžitě opustila obor.
Opuštěna obtěžovala obsluhu osmimetrového objektivu ondřejovské observatoře. Okázale oznámila objev obdivuhodného Orionu (odedávna objeveného). Obdržela od odborníků obrovskou ostudu.
Otylá Olinko, obrať orientaci. Opakem očekávej ortel osamocení, osteoporózu obratlů, obligátní onemocnění.
Orevoár[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]
Prohibice
Pravila paní Prokopová paní Přibylové: „povím pod podmínkou – potichu před publikem, protože přítomnost pana Petráka přímo prosí přítomné poslušně poslouchat.“
Povídání pozbylo pozornosti, protože podávané pití překazilo proslov pana předsedy. Pražané prosili publikum počkat příchodu Plzeňáků. Přestávka přinesla přítomným pěkné povyražení, protože přesně polovina písemností padla pod podiu promočená převrhlým pivem. „Podlost!“ Pravil podpředseda. „Přece právě pro Plzeňáky připravujeme přednášku: Proč práce polevuje při přílešném pití piva!“
Poté personál přivezl přepravku plnou pochoutek. Plzeňáci příjezd posunuli. Po požití piva přepadla pány potřeba použití pisoáru, paničky příslušných pokojíků. Přítomní papaláši pak pozdravili publikum, podávali pravice, posílali pozdravy, pak pospíchali pryč. Promarněná práce!

Psáno podle pravdy při projíždce Prahou.Radka, Rudolf Rumlovi.
Relace republikánských redaktorů rádia Rozmaryn rozpoutala rodinnou rozmíšku: rušit rybolov, rodinnou rekreaci, rady rekreantům, rána rozumu.
Rozhořčený republikán Rudolf rozbil rádio, remosku, rotoped, rozšlapal ryngle, rozházel rozinky. Rumem rozpálen, rázuje rozsáhlým rynkem zranil růžolící reprezentantku radnice Ruth. Radostně rozrušena reptajícím Rudlou rychle reagovala. Růžové rtíky, rozkošná ramínka, rozvášnila rozčíleného Rudlu. Románek rostl.
Rozezlená Radka roztrhnouc rolety, rozeznala Radkův rolák, rozepnutý raglán, rozesmátou Ruth. Rozhodnuto: rozchod, rozvod.
Rodiče rozmlouvali. Robustný revizor Rambousek, rodič Radky, respektující renomé rodiny, radil rozumně reagovat ráno.
Recept: rádiové relace rušit.[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Tramp Tomáš Tomek tlačil trakař. Těžce tak třásl Tomášem. Tomáš Tomek tesklivě tápal. Tlačí Tě trepky? To trápí Tvoji tvář? To ta taškařice! Tetičku Terezu také trápí trepky.
Trpí tak, tele trhá tlamou trávu. Tomáš Tomek – tramp – ťukal taktovkou „Trampské tango“ táhnoucí tmou, tiše, teskně. Trakař tížil, tížil. Tomáš Tomek trpěl. Těžce trpěl trémou. Trpěla tetička Tereza. „Trampské tango“ těžce tkalo temnou tmou.
Tmou táhla tvarůžkovina. Tekla tvarohem tíží, třením tekoucí. Telefon, talíř tupě tušily tam tuhou tvarůřkovinu trvale tuhnoucí těsto. Tramský tábor těšil Tomáše Tomka.Těšil, táhl, tichounce tam, trdlo tlačilo tlačenku. Tvrdohlavý tchoř „Turek“, tvůrce těžkotonážního traktoru, tušil tichou, těžkou tíhu tmy. Trval tikot tamburíny.[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Petra. Petra Pokorná. Příznačné příjmení. Pracuji pro poměrně perspektivní podnik. Při pondělním pravidelném plnění pracovních povinností postupně propadám panice. Padající papíry plní prostor pod pracovní plochou, pilné písemnosti pořád polehávají pod poličkou. Paráda. Polykám poslední prášek. Prášek pomůže! Potřebuji přestat polykat prášky po platech. Padá předsevzetí – přestanu!!! Pan Pavlík, penzista, přichází poněkud pochmurný, potřebuje poradit, popovídat. Poslouchám – poslední penze přišla pozdě, plus přebral pouze pakatel. Připravuje penzijní plán – přežít pouze pomocí prošlého pečiva. Prohledávám peněženku, půjčuji panu Pavlíkovi pětistovku. Poslední peníze. Pronikavý pískot pageru. Pravidelná porada. Panika postupuje. Pakliže panikařím, píši pouze pěti prsty pravé paže. Pomóóóc! Pleť pokryjí pupínky, pot prosakuje přes pléd. Přicházím „překvapivě“ poslední. Přebírám PC, původce potíží. Píši. První prst pravé paže pohladí písmenko P. Počítač poblikává, přestávám psát. Pan Pokorný právě probírá platnost posledního plánu – padák pro postarší pomalejší pracovníky. Pan Pavlík půjde první. Poslední pětistovka……peněženka pláče. Poslouchám projevy panů poradců, píši průpiskou. Pan Pivrnec překračuje pravomoci, posílá podřízené pro pití. Paní Polívková pobíhá po pracovně, předává papíry. Přepadává přes pelest pohovky. Padavka. Přebírám papír pro pozdější počtení, právě probíhá předávání posledních prémií. Pivrnec – pětistovka. Pečková – pět papírů. Pavlína Pečková – plavovláska, pomněnkový pohled, pětky prsa, pevné pozadí. Perfektní pracovní potenciál. Pozor! Pokorná…..prázdné políčko. Plánuji pomstu!!! Polední přestávka. Pobíhám po pracovně. Potřebuji posilnit. Proč proboha připravili pohankovou polévku? Povadlá paprika, páteční placky, pangasius – pouze pro pozření psem. Poslední prázdné posezení…. Pavel – potencionální pacient psychiatrie. Právě propichuje pangasiuse prstem, protože patrně postrádá příbor. Podivně pokukuje po přítomných, počítá procházející, pokřikuje, poskakuje, potírá podlahu pomerančem. Projdu. „Pokorná, pořád pojídáš prášky?“ Pako. Prášky potřebuje Pavel. Porada pokračuje. Probíráme Preventivní program pro permutaci potencionálních pracovníků při pravidelném posunu pracovních pozic. Paskvil. Předstírám porozumění – pravidelně přikyvuji, píši poznámky. Poslední padesátiminutovka, powerpointová prezentace. Pečková popadla příležitost, přednáší projev, přestože pracovníci pouze pozorují pětky prsa, představivost pracuje. Padla. Potácivým pohybem pochoduji po pracovišti. Potřebuji potěšit. Potkávám plačícího pana Pavlíka, právě podepsal padáka, pečivo podražilo, přidávám padesátku. Poté pádím plnit povinnosti – poklidit, péct kuře, přečíst pohádku, potěšit přítele…. Příští pondělí půjdu patrně pracovat pohodově. Prrrr…….postrádám prášeček!!![/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Ztepilý zahradník, známý záletník Záboj Zelíčko, zářícím zrakem zamilovaně zíral zpoza zimostrázu zbraslavské zámecké zahrady za zarůžovělé záňadří zrzavé zadané zahradnice Zuzanky Zalejvákové, zatímco ztrápený, zlostí zsinalý, zakomplexovaný zámožný zaměstnavatel Zachariáš Zaprdlík, zaskočeně zmítán zhoubnou závistí, zpovzdálí zevrubně zkoumal závažnost záletníkových záměrů, zvažuje, zda zastrašit, zkompromitovat, zpohlavkovat záletníka, zda získat Zuzanku zpět zakoupením zrekonstruovaného zbraslavského zámku, zahraničním zájezdem, zlatým znamením zvěrokruhu, zvýšením zálohy. Zuzanka zpozorněla: zahlédla zamilovaného zaměstnavatele Zachariáše Zaprdlíka. Znovu zhodnotila zaměstnavatelovu zámožnost, zvážila zisky-ztráty. Ze záhonu zamířila zlíbat zazobaného Zachariáše, zakryta zimostrázem zaharašila zamilovaným zamrkáním zahradníku Zábojovi. Závěr: ze zaměstnavatelovy zákonné závěti Zuzanka závratně zbohatne, zanechá zaplevelené záhony, zase zamíří ziskuchtivě zalovit … [/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Krahujec krouží krajinou křivoklátskou. Královští koníci kráčí kopcovitou krajinou.
Kočí Konrád krotí koně.“Klusejte koníčci, klepejte kopýtky kamennou komunikací !“.Královský kočár krouží kolem Karlštejna. Kněžna, komorná Klára, křivonohý kokršpaněl konají korunovační kolečko.
Kudrnaté kadeře krášlí kněžnin krk. Kabátek krášlený kulatými knoflíky, konopnou košilku krášlí korále.
Kněžna kráčí krátkými kroky kolem košů květin….kapradiny, kosatec, karafiát, kýchavice klubkatá kloní kloboučky kvítků.
Komoří kladou karmínový koberec, krovy klenuté kaple krášlí kresby..Kněžna kráčí ke královským komnatám krytá krajkou, krinolína krumplovaná kovem. Komoří kloní korouhve. Kněžna kleká, králi klade královskou korunu krášlenou křišťály, křemenem, korundem…ke kudrnatým kadeřím…kněžna křikne „konečně král !“.
Král , krásná královna kynou krojovaným krajanům. KONEC[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Paní Pavla Příhodová procházela parkem. Potkala přítelkyni paní Patricii Pelikánovou. Přešly přes parkoviště, poseděly při prodejně potravin. Pily „Pito“, povídajíce pomlouvaly partnery.
Po pěšině pobíhal pejsek Pajda. „Pojď! Poslouchej paničku!“ přivolávala psa Patricie. Právě přicházel pan Petr Poslušný, pracovník potravinářského průmyslu, přítel pana Příhody. Přisedl, paní Příhodová představila pana Poslušného paní Pelikánové. Povídali, probrali počasí, politiku. Pan Poslušný popíjel plzeňský Prazdroj.
Později prošli prodejnou. Prodavačka přinesla pálivou papriku, perníčky, potravu pro psa. Potom pan Poslušný po placení pozdravil, proběhl parkem přes parkoviště. .. poprchávalo.
Přítelkyně postály před prodejnou. Pomluvily pana Poslušného…potom, protože pršelo, pospíšily pod podloubí.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ…[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Svítá….sestra Sylva sedíc sama sní. Sen se snáší společně se smutkem. Sylvin stesk silně stoupá symetricky se samotou. „Sním? Spím?“
Stanislav schází stále stejně. Sen se snoubí se skutečností. Strašný smutek, silný stesk. Snad skončí. „Seznámím se?“ …..samota se sesychá.
Sylva sedí se Seznamkou. Seřazuje sloupce, systematicky sleduje systém. Sílí snaha se seznámit. Startuje seznámení. Sylva se silně soustředí…“SLÁVA!“
Skříň…snáší svršky, střídá sukni se sukní, svetr se svetrem. Sláva! Světlé střevíce, sivé silonky. „SAKO! SAKO!“ Snaha stagnuje.
Sličná slečna Sylva se strachuje. Snad se snaha sejde se společnými sympatiemi. Snad se sejdou. Sraz smluven….startují společné sympatie. Statný superman stojí se slunečnicí. Sylva se stydí. Smýkla sebou, směje se. „SEZNÁMILI SE!“
Sedíc spolu superman sevřel Sylvu.
Sny se splní…Snad spolu…Sněží…Sláva! Sláva! …sedmdesátiletá Sylva se seznámila!!!!![/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Ve vzdálené vesnici Volary vychází ven voják ve vojenské výzbroji . Vidí všechny. Voják váhá…Vojenské velení vede vojáky ve válku. Válka vážně vytřídí vojáky. Veškeré velení ví všechny válečné výsledky, včetně.
Voják velmi váhá…
Válka vázne. Válečná vřava vychází vniveč. Ve víru vítězné vášně vidíme vítěze.
Vítězní vojáci vracejí výzbroj. Veselé vítěze vítají vesničané výskotem… „VYHRÁLI“. Velitelé vysoko vyzvedli výkony všech vojáků.
„Veni, vidi, vici“ volají vojáci.
„Vy volové“, vrčí vztekle vrchní velitel. „Vy výskáte, vedle vrtulník vynáší vzhůru vašeho velitele.“
Velitel vnímá vítěznou vášeň. Vidí výsledek, vyzdobené výložky, veselí.…Veterána války veze vrtulník vstříc výškám. Vnitřní válka vrcholí.
„Veliteli Vráťo,válečné výkony více vydělávají!!!“ volají válečníci. Vyplaťte výplatu všem válečným veteránům!!!
Válka? Vítězství? Věnce? Vážně věříš ve vítězství?…… Vůbec!!!
Válečné vdovy ví………[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Vítr, vichr, vánek, vzduch, voda
Vidím ve výšce vrány. Vyletěly vysoko? Vane východní vítr. Váhají vzlétnout výš ve velmi vlhkém vzduchu. Vadí vám větrné večery, vrány? Vydatné vichry, vichřice vyjí vesnicemi, vydávají vlčí vytí. Vystrašení vesničané vybíhají. všechno vyletí ven. Větrné víry vynesly vysoko vysušené věci, víří ve výškách ve velkých veletočích.
Večer vane vlahý vánek, vlají visící vlhké věci. Ve vodách vypluly váhavé vodní vážky, vyvádí veselé vývrtky. Vody vás vodí ve vábných výletech ve vysněných vyprávěních vodních víl. Vlahý vlhký večerní vzduch vydechuje vůni vadnoucích vřesů ve vázách.Lídino letovisko
Letos Lída letí letadlem. Lídu láká letovisko „Laguna“, levné lůžko, lastury, letní láska. Laskavé letušky lidem loupou limetky, lahodné letní léky. Letadlo „Leknín“ letí lehce, ladně.
Letní letovisko lemuje les, laguna. Laskaví lidé ladí lehátka, letní lilie libě linou lahodu. Líbezná letní láska leckoho láká, leč leckdy lichá lítá, leckdo lituje. Lídu láká letní louka, luční lilie, letící labutě. Levné letní letovisko Lídu léčí. Léto Lídě laská líce, letní liják leje, leje. Lída lituje Lenku, letí leckam last letadlem. Leč Lídino letní letovisko „Laguna“ Lenku láká.[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Pondělky pravidelně pamětníci procvičují paměť. Pavla předem připravila plán práce.
Právě předala početní příklady. Pilně pracují pouze paničky, počítají panovníky, postavy,
peníze. Pár příkladů pořádně potrápilo. Potřeba použít pilulky, paměť podpoří. Pánové popíjejí po putykách pivo. Pilné pěkné paničky překvapují. Píší poutavé povídky počínající
písmenem pé. Působí převelice přirozeně. Pod parapetem pípá ptáček. Pod parkem projeli
popeláři. Příjemnou pohodu přerušili přicházející pánové. Pohrdavě přeměřili přítomné paní.
Posilněni pivem provolávají poťouchlé poznámky, pískají, prozpěvují přihlouplé popěvky.
Píší protest, paničky patří před plotnu. Padlo pár políčku, pára přetekla. Pavla podlehla pokušení. Praštila přítomného Pepu po papuli. Překvapení pánové poznali převahu paniček.
Pýcha předchází pád. Procvičování paměti pokračuje. Poklid přeruší příjezd policie. Poddůstojník přikázal prohledat půdu. Prolézají pavučinami, pátrají po pervitinu. Pravicí přidržují pistole, povolují pásky. Prošetření požadoval pan Prokop, prý po Pardubicích puberťáci prodávali perník. Prodávali, pouze proslulý pardubický. Pátraní plané, podepsán protokol. Přišel podvečer. Paničky pospíchají prázdnými pasážemi připravit polévku, palačinky potřené povidly, prát prádlo, přestlat postele, posloužit pánům. Prima paničky.
Pánové pojídají plné porce, paní poloviční. Potřebují pěknou postavu. Poučení – pánové
potřebují pouze pět pé – postel, polštář, peřinu, potravu, pivo.[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Pravidelné procházky postupně provází přítelkyni Pavlínku po polích. Při procházkách
pozorně pozorujíc přírodu, potkává pocestné, pejsky, ptactvo. Právě proto putuje přírodou.
Patrně podstatná potřeba Pavlínky provozovat putování po polích, patří památce prababičky
Petronily. Příběhy poetické, prožité, poučné patřily ponejvíce přírodě. Pokud pamatuji,
povídaly poněkud pošetilé pohádky. Poslyšte: Princezna Popelka pěstovala pěkné pampelišky,
petrklíče, později pak přesličku.
Přijel princ, pošlapal políčko, poničil přírodu. Princezna Popelka plakala. Potom princ přijel,
přivezl pugét pelargónií. Popelka přesadila pelargónie pod pavlač. Pěstovala pažitku, pelargónie, poplakávala, počítala, propadala panice. Pak pochopila. Průšvih!!! Počkala pár
pátků. Princ přijel, přivezl pomeranče. Prosinec prozradil potřebné. Popelka povila potomka, překrásnou princezničku. Poučení? Pokud přijede princ, především ponechte představy pohádkám. Pak předejdete pocitu přehnaného pocitu provinění.
Podívejte přátelé! Pokud posloucháte, promiňte, pochopte pokus. Potřebuji Pulitzera?
Proč? Patří přece profesionálům.[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Heda Hladká hopsala habrovým hájem hledaje houby, hlavně hříbky. Halekala hlasitě hit.
Hajný Horyna hlídá hodinu horlivě husté houští, hledá hladkého hada.
Hluboce heknul, hladí holou hlavu hypnotizován hezkou Hedou. „Hleďme“.
Hlady hloupě horuje: „Hajdy, hledat hájovnu, hluboký hrnec“.
Hodíme honem hříbky, holubinky, havelky.
Hoří hole, hurá horko!
Hajný hladově hledí. Horká houbovka! „Ham, ham!.
Hrnec havaroval.
Heda hasí hole, hubuje: „Hoří hole, hoří hájovna, houští, habrový háj“!
„Honem hasiče“, hlásí.
Heda hořekuje, hledá hasiče.
Hajný hbitě hasí. Hrdina!
Horko hyne hned.
Heda hezky hubičkuje Horynu. Hurá!
Honem hají.[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Maminka Marie mazala máslo Mariáně Mikuláškové. Malá milovala marmeládu.
Mirka Machovcová mávala myslivci Medardovi.
Mášenka morduje miniaturního mopsíka Myšpulína.
Missky musely mávat mašličkami.
My místo muziky mohly mít masky.
Milena Mašková, Magdalena Mostecká, Monika Miková milovaly minišaty modelek.
Mahulena Mikešová mrskla mobilem.
Mirka Mlaská, mele mák.
Můj medvídek, mýval Míša moc mručí, málo mluví.
Musíte malého masírovat.
Museum má mrože, mlže, motýlka modrookého, mamuta, mravenečníka, medojeda, muflona.
Miriam Maternová máčí maliny, míchá mixerem mražené makrely.
Mezi mečíky má mimořádné místo meduňka, máta mateřídouška.Myslitel, moderátor – Marek Matějovský.[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Oční optik okukoval Olinčiny olivové oči. Otevřel optometr „on“. Olinka opřela oči o otvor. Odborník otočil objektiv o osm otáček. Opsal ostrost, odpovídající optiku. Ošetření odešle OZP.
Olinka ozkoušela obroučky optiky.
Oranžové okrouhlé Olinku očividně okrášlí.
Ordinace ožila. Optometrista Oldřich okouzleně obhlížel oči olemované oranžovými obroučkami.
Očividně očarován osobou Olinky omlouval očař osobní opojení.
Odboural ostýchavost opírajíc oči o Olinku. Oněměla. Ó, Oldřich!
Oba odešli opředeni optimismem.
Ona osvěží opuštěné olomoucké obydlí osamoceného očního odborníka. Okamžitě omládl.
Obraz oválného Oldřichova obýváku Olinku očaroval. Obílená omítka obložená olší, okrový otoman, osobní olejomalby, okované obestavěné ohniště, osvětlení…
Otevřeným oknem ovíval okatou Olinku ozón odkvetlých oleandrů. On otevřel. Odsunul ohrádku. Ona okamžitě obula outdoorovou obuv opatřenou outletovým obchodem. Oblékla onošený overal. Odhopsala oklikou okolo ohrady. Obrala opadané okvětí , orosila oleandry, omrkla ostálky, obrala okurky, očesala ovoce, odnosila odpadky…
Opálená, ošlehaná, otužilá Olinka opečuje osamoceného Oldřicha. Obydlí obmění- ó oáza, ostrov, osvěžení!
Omlazený Oldřich!
Okamžikem odnesla olivy, olej, ostatní oblíbené…
Osmaží, opeče, osolí, ovaří,…očichá,ochutná?
Oldřich olízal omeletu, okoštoval okurkovou omáčku, oukrop, obral ovar, okousal ovoce, odhodil ohryzek…
„Oldo, odcouvej okamžitě, otravuješ!“
Osobně opil Olinku ořechovkou. Omámená, ospalá,…ochladla.
Opustila Oldřicha.
Oleandr ovadl.
Olomouc osiřela.[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Karel kýchá, kašle, kroutí krkem. Kolem krku kapesník.
Kachlová kamna kouzlí kresby, které kouř kreslí ke komínu krbu.
Kamna, krb, kredenc, kanape- klidový kout.
Ke kuchyňským kamnům- kousek, kde kobereček kouká- košík- kočka kojí koťata.
Koťátka koulejí klubíčka koudele , konopí, knotu, koušou krabičky. Kočičí království!
Karel krouží kolem kuchyňského koutu, kuchtí kulajdu. Koťatům krupicovou kaši. Kočce klade kostičky ke kamnům. Kočka kouše kousíčky. Koťata kaši.
Kamarádka Karolína koupila kolo, kabelu, Karlovi kostkovanou košili. Kráčí kolem Krásova krámu.
Keře, koberce květin, Karolína kyne kamarádkám.
Kupuje kynuté knedlíky, koblihy, koláče, kus kokosu, koření, kuskus, kiwi, kadlátka, krabičku kokosových koleček, košíčků.
Kousek ke kostelu- kopeček- knihkupectví. Kupuje knihu- kuchařku.
Koukejme- květinářství! Koupí keramický květináč , květiny. Krepový kruh, kornout ke kráse květin klidového koutku.
Krindapána! Katastrofa! Kamión!
Krolína křičí, klopýtá, klouže ke kaluži. Kolo, kabela, klesá.
Kolemjdoucí kluk, který koulel kuličky , kopne kolo, kabelu ke kandelábru. Karolína křičí, kývá. Kluk kouše kus koláče. Krása!
Karolína konečně kráčí ke Karlovi, kolem kostela, kde káže kněz. Karlova kamarádka klečí, křižuje.
Kolegyně Katka Kalábová kluše kouknout ke Karlovi.
Koupila Karlovi, Karolíně kus kůzlete, kýtu, kotlety, klobásy.
Konečně kuchaří. Království kuchyně! Katka kouzlí kousíčky kůzlečího- kmín, koření, kurkuma. Kuskus. Krouhá kedluben, květák, kapary, kousek kokosu.
Karolína krájí kudlou kousky koláče- kousků kopec.
Košíčky, kolečka, kiwi, kadlátka. Konečně klídek!
Kromě křesílek, kraječek kolem kulatého koutu, keramický květináč. Kolem květů krepový kruh.
Kouzelné kousky koláče, koblížek, kouřící káva, kakao.
Kolem krásná krajina, kůň kluše, klopýtají kozičky.
Klid! Krása!
Konec![/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Nina nakupuje nanuky, Nikolka navaří nákyp, Nela napeče. Natálka nosí nutellu, nikdy nezapomene.
Naoko nešťastně naříkám: „Nechci, nemůžu, nic nenoste“.
„Neumíte náhodou něco netučného, nebo nesladkého? Nemůžete nosit například nektarinky?“
Neustále namítají: „Náhodou, nadváhu nemáš“.
Navečer nastoupí neuvěřitelná nuda.
Nemůžu neochutnat naměklé nanuky, nebo nevydrží…
Nožem namažu neodolatelnou nutellu. Nálada neklesá. Naopak. Neustále nové nápady.
Nikolka neschovala nákyp. Naleznu naběračku. Naberu nemálo, neboť nešetřím.
Nastane nekonečná noc. Neusínám.
Nastupují neblahé následky nemístného nacpání- neklid, nevyspání.
Naštěstí nic netrvá navěky.
Nashledanou. Naďa[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Petr pospíchal po přímé pěšině. Potkal pocestné: Pepíka, Pavlu,Petru, Pavla. Povídali pohádky. Pokračovali po pěšině podle potoka. Po potoce plula parádní pramice plná plavčíků. Plavčíci probírali pravidla plavby proti proudu potoka, po pohádkovém pobřeží poházeném popelavými polínky, podél pobřeží polodivokého potoka.
Plavčíci pozastavili pramici, prozkoumali pobřeží, posbírali papíry. Pak pádili po pobřeží povědět pobřežní pohotovosti připomínky podle pořádku potoka.
Pobřežní pohotovost požádala plavčíky: pracovní příkazy podle pravidel provozu potoka, plavčíkových povinností, prací při plavbě.
Pochválili, potěšili, povzbudili plavčíky pracovně.[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Po pondělním poledni pěkná, půvabná paní Pavla Pánková počala pračkou prát pošpiněné prádlo. Prala povlečení peřin, prostěradla, pyžama, podprsenky, ponožky. Podvlíkačky, podkolenky pana Pánka polité pivem páchnuly. Po praní prádlo pověsila. Paní Pavla po práci proběhla po prodejně potravin pro pečivo, pepř, papriku, pálenku pro pana Pánka. Pak připravovala polední potravu pro pochutnání. Polévku, pekla plný pekáč prima prejtu, placičky posypané perníkem, pak pekla piškot. Piškotový pamlsek pomazala pěkně pomazánkou. Připravovala pohárky pro přípitek při příjemném posezení. Posléze pak pospíchala poklidit pokojík Petrušky, posbírat pohozené po podlaze pyžámko, panenky, potrhané počmárané papírky, pár propisek. Potom paní pohrabovala pokosené políčko plevelem porostlé podél plotu. Pak proplela petrželku, přivázala papriky papírovým provázkem. Papriky pěkně povyrostly. Po provedení plánovaných prací paní Pavlínka procházela pěkně porostlou pěšinou podél pole. Po poli porostlém pampeliškami pobíhal překrásný psíček. Paní Pavlínka po procházce pospíchala pana Petra Pánka po příchodu přivítat přesladkou pusou. Podvečer pondělí počalo poprchávat.

Podvečerem po polední připravovala pohledná, půvabná, poctivá Pavlínka Panklová, pracovitá pěkná parádnice, pochoutku. Pekla pěkně propečené palačinky pro panice, pěkného, půvabného prince Petra Potužáka. Pocítil potřebu pojíst pěkně propečenou, pomaštěnou pochoutku. Pak přišel Petrův panoš, prosil Pavlinku pro podání pěkné palačinky. Potom potichu pomlaskávali, pěkně poděkovali po požití pečených, pocukrovaných palačinek. Popili pohárek pivečka. Pak popošli podél police, postele, potom prošli pokojem přes práh pryč. Panoš Pepek pádil po poli podél pěšiny. Princ Petr popošel po pěšince pro pugét pampelišek pro Pavlínku. Při procházce pěšinou pořádně poprdával, příšerně po palačinkách páchnul. Pak pokračoval procházkou po pěšince, pojednou přišla pro prince prudká pohroma, posral podvlíkačky, pěšinu, potom pěkné pletené ponožky. Poblíž pokálené pěšiny po poli posetém pšenicí pobíhal psíček pojmenovaný Puntík. Podivným pohledem pohlížel po posraném, páchnoucím prudkým plynem, princi Petrovi. Pojednou počalo prudce pršet, proto psíček, pak princ Péťa pádili po posrané pěšině pryč podél pšeničného pole.
Povídku psala postarší, prošedivělá paní, prý prdlá, praštěná princezna, příbuzná po přeslici, prateta prince Petra Potužáka.

Statný sedlák Svatoš Soukup starousedlík, svážel seno senoseče se stráně. Selka sličná Stáza Soukupová shrabovala seno, sundávala se sušáků. Synek Soukupů se sousedovic Stelinkou Slachů slézali spolu se stohu suchého sena. Se schodů se sýpky sledovali skupinu slepiček stále sbírajících, sezobávajících suché semleté slané sušenky. Selka Soňa Slachová svolala Stelinku se Slávkem svačit. Sami sedící, stolující, svačili smetanový sýr, suchý salám, studenou sekanou. Svačinku spapali samo sebou. Syti svačinou sešli silnicí spolu. Sešli stezkou suchou strání si sednout. Sedící Stelinka spatřila slepýše, se Slávkem sledovali syčící, slizké, slídící stvoření soukající se sem. Sluníčko svítilo, sálalo. Slávek se Stelinkou se spolu slastně slunili. Se setměním slunce spatřili senzační spanilý snímek. Srnec se srnkou sestupovali strmou strání se srázu skotačivými skoky. Stelinka se Slávkem spěchali silnicí skládat suché seno. Slíbili si slib splnit.[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Naše nejmladší nejpěknější nejmenší nejpoetičtějčí Nelinka. Nenaříká, nefňuká. Nad názory, náhledy někoho neustále nostalgicky nejtajněji nos navrtává novinkám nejznámnějším. Nevěřit nechcete nitkám nejasně nevyjádřeným?
Nevadí! Nos náš nenačichlý nevšedným náznakům nejprve neporozumí, no nejdéle na vnitřní nástin najde náznaků. Nečeká na nástup nepovedeného našuškávání no nepřímo naskytne napověď nejlepšího nástroje. Nevěří našemu nářečí. Neprosí, no napříč neporozumění ni nedobrému nedobrovolnému nacházení nástroji neláskavému nastoupí neocenění nesystému našeho nečasu. Neobvyklým nám nezpůsobným nástrojem nastíní něco nedobrého nesvého na nezevšednění nejejího nekouzelného nesvětského nečasu.[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Pomalu přešlapuji posmutnělým panelákovým pokojem. Pravidelně pozoruji Popelku. Pěkně potichu pochrupuje, párkrát pomlaskala, příznaky pražádné, prozatím pohoda. Paráda, propočty překvapivě pasují! Přečkáváme pokojně první prosincové pondělní poledne. Přemýšlím, prostě půjdu pracovat! Povinnosti překypěly, pořád pouze pokukuji po Popelce, práce příšerně pokulhává.
Propiska prokluzuje prsty, pekelně pilně pracuji, píši prohlášení pro pana Petra Palečka, příšerný případ. Po poledni pěkně propracované, povedené prohlášení, posílám počítačovou poštou pryč. Pochvala. Pokračuji promlčenou pohledávkou pana Přibyla, pak přešetřením podezřelého prodeje platinového prstenu pana Panožky, později pokračuji případem padělání peněz povedenou pětičlennou příbramskou partou. Potřebuji polevit, pominula pátá. Potřásám pravačkou, procvičuji pomalu prsty, pokládám propisku. Poznámky přepíši počítačově později. Potřebuji pít.
Pracovně polevuji. Popelka pomalu přechází přes pokoj, působí poklidně. Před pohovkou postává, pokukuje po pití, posedává. Pohoda. Pouštím potichu půjčenou popovou „pecku“ Pinkflojdů. Popelka provokativně pokukuje přes polštář. Po páté přicházejí přátelé. Perfektní parta pěti prvotřídních právníků plus psycholog Prokop Perný. Pouze psychoterapeutovi Prokopovi povoluji pohladit plachou Popelku. Pak pootevřený Popelčin pokoj přivřu. Přátelské popovídání potřebuji pořád. Prosincové pondělí probíhá perfektně. Pojídáme pizzu, pijeme pepsi. Později přináším „Prostějovici“ – prostějovkou pálenku poslanou přítelkyní Pavlou předminulou páteční poštou. Prostě příjemné posezení.
Půjdu pro Popelku, povídám pobaveně. Potichu přicházím. Popelka pravděpodobně převrhla pití. Proč? Pomalé přiblížení, pozoruji pravzláštní protahování, převalování, potom pár prudších pohybů. Podprahově pociťuji počínající problém. Přivolaní přátelé potvrzují pravděpodobnost pěkných peripetií. Plíce Popelky počínají překotněji pracovat, poté pozoruji prapodivné pohyby. Posléze potvrzeno – předzvěst pomalu přicházejícího porodu!! Prohlížím pomateně poznámky potvrzující pátého prosince. Přemýšlím, proč potom pondělí prvního? Profesionální pomoc poctivě předem plánována, přesto pravděpodobně propukne pořádný problém. Praktická předporodní příprava podceněna. Průšvih.
Pondělní pohoda proměněna. Popadnu Popelku, překotně pobíhám, promýšlím poskytnutí první pomoci. Popelka prská, položena přes postel pak prokousává polštář. Podniknu pár profesionálních porad, prosím, přesvědčuji, pak proklínám. Přesto pomoc pražádná. Panikařím. Popelka prosí pohledem – přivolej pomoc!!! Pronikavě pláču. Psycholog Prokop poskytuje psychickou podporu. Připití přátelé pobíhají pokojem. Přiznaná pravda proměňuje prvotní psychickou paralýzu, procitám, pobalím Popelku, pádíme pryč. Pot proudí, prosakuje, poliklinika pouze pěšky předaleko. Přivolávám přítelkyni Petru. Přijíždí parádním Porsche, prudce prošlapuje pedály, pohotově prokličkujeme Pankrácem před polikliniku. Propoceni předáváme Popelku profesionálům. Pomalu pookřáváme.
Plánovaný porod pátého prosince padl. Popelka porodila prvního prosince před půlnocí pět pěkných povedených pitbulíků. Přenádherní psí potomci. Pašák Popelka. Přejeme psíkům plno požehnaného psího potěšení!!![/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Pavel Petr Pokorný přišel před pokladnu po představení políbit paní pokladní Pažoutovou.
Protože pospíchal předběhl pána Protivu. Potom pískáním přivolal Pavlínku před půlnocí pod prachový pérový polštář. Přišla před pátou, poskakujíc, plačíc. Petra, přítelkyně Pavly, primitivní prodavačka, prodávala petrolejové primusy. Přítel Prokop poklízel pod prasata, přišel pozdě, protože právě pršelo. Pootevřel popelnici , prohlédl píci pro podsvinčata.
Pod prapory pražského povstání půvabní pionýři pěli písničky , publikum poslouchalo, publicisté přizvukovali. Polívka psal pod pseudonymem Purkmistr pohádky pro huberťáky. Pozornost přináší pokrok poznání.[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Pětaosmdesátiletý pan Prošek potřebuje pomoc, proto píše pečovatelům. Potřebuje přinášet potraviny, přepírat prádlo, po provedené práci pěkně platí. Patnáctiletý Patrik přislíbí psaní předat. Po pátku přichází panu Proškovi pečovatelka. Překvapený pan Prošek přemýšlí, pohledná pětadvacítka, poněkud poodhalená, poskytne pomoc? Proběhne představování, pán pečovatelce přednese požadavky , přinese peněženku plnou pětistovek, po práci platím, praví. Pohledná pečovatelka povyskočila, pomrkala po penězích, pak pana Proška pořádně praštila , přeletěl přes pelest postele. Pečovatelka popadla plnou peněženku, překotně prchala pryč. Polekaný, pohmožděný pan Prošek povolal policii. Přišel poručík Pavel Pěnkava. Pán popisuje poručíkovi příhodu, poručík pomyslí, prekérní případ, píše protokol, pan Pešek podepisuje. Poručík potřebuje posilu, proto povolá pěkného pořízka Prokopa. Při předávání popisu povedené pečovatelky poručíkovi probleskne , pchá popisu pečovatelky, přece pohřešované podvodnice Polyxeny Povolné . Prokope, potřebujeme prohledat přilehlá pohostinství . Prokop přikývne, půjde pátrat . Projde pár pohostinství, poslední prohlíží pohostinství Pohodu. Přítomná příjemná paní popíjí , pak platí pět piv, povytáhne peněženku plnou pětistovek, přitom poutá pozornost Prokopa. Přesné, popis padne, pozná pachatelku Polyxenu. Pohotově přiskočí, použije pouta. Podvodnice protestuje, pak poslechne pokyny. Později předvádějí policisté pohlednou podvodnici Polyxenu Povolnou před porotu . Při přelíčení přiznává provinění, pokorně popisuje příběh . Potřebovala peníze, podotýká. Přečetla poztrácené psaní pana Proška, pocítila příležitost pořádného přivýdělku, proto přišla pánovi posloužit . Plná peněženka předložená panem Proškem, přílišné pokušení pro podvodnici, přestala přemýšlet, pána praštila. Patrik panu Proškovi později přiznává pochybení, psaní pozapomněl předat. Policisté pána poučí, potom pomohou pohledat pečovatelku, přívětivou padesátnici pani Pokornou. Přináší panu Proškovi pečivo, pere prádlo, pán poctivě platí. Pár příjemných přátel poskytne panu Proškovi pěknou pohodu, píše příběh příteli Petrovi. Poučen , posílá psaní poštou. Podvodnice Polyxena pořád pyká. Příště přemýšlejte , přepadení přinese pouze past ! Policisté přijmou povýšení, pořádná práce, pochválí představený pracovité pátrače případu pana Proška.[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Pracovitý, pokorný, poslušný, pečlivý, pěkný pan Petr Papoušek, původně portugalský pokrývač, pracuje pilně před Plzeňskou patologií. Před patologií postávají podivné postavy. Pohledem predátora prohlížejí prostor. Pan Petr Papoušek při práci používá pomůcky, přípravky, podložky, počítač, periskop, pometlo, papír, psací potřeby – propisku, pero, pastelky, pistoli po pradědečkovi postříbřenou paprskem Paladia. Při práci pokukuje po paní Petře Polívkové, pracovnici pošty Prahy pět. Po práci pije pivo Prazdroj, Pardál, Platan, přičemž propije poslední peníze. Proto píše paměti „Pijáka piva“. Pan Petr Papoušek poté potřebuje psychologa pana Procházku, popřípadě psychiatra pana Práška. Proto požaduje pan Petr Papoušek příplatek při práci. Proč potřebuje pan Petr Papoušek péči psychiatra? Protože psychiatr pan Prášek podává pacientovi panu Petrovi Papouškovi pilulky plné prázdninové pohody.
Pan psychiatr profesor PeaDr., PhDr. Pavel Prášek, primář psychiatrie, pochválil panu Petrovi Papouškovi poctivě provedenou práci. Pana Petra Papouška potěšila primářova pochvala. Poté pan primář psychiatrie profesor Pavel Prášek pracovitému panu Petrovi Papouškovi pravil: „Pane Petře, potřebujete před podáním pilulek přednostně přes prdel.“ „Proč potřebuji přednostně přes prdel?“ pravil pan Petr Papoušek. Protože po pilulkách plných prázdninové pohody potom poskakujete před policejní posádkou, provokujete policejní patrolu, pískáte, povykujete, pomlouváte, pak potají plivete plnou pusou pelyňku po policejním prezidentovi panu Pelíškovi.
Pracovitý, pokorný, poslušný, pečlivý, pěkný pan Petr Papoušek překonal přepracovanost.
PS: Posíláme pár pěkných pozdravů. Pilní, pracovití, pošahaní psychopati.[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Pan Petr Pávek po probuzení pěkně, příjemně políbil po puse paní Pavlu Polívkovou. Posnídal pečený plátek prasečího plecka připravený paní Pavlou Pávkovou. Před přípravou postavil pečící plynovou pec. Přes pec položil podložku pro pečící pánev připravenou péct. Paní Pavla Pávková položila pánev přes podložku pro pečení, počala plnit plátky papriky plus pečeně, popepřila, přikryla pokličkou. Připravila přílohu pro pečeni – Panzáni posypané parmazánem. Při pojídání popíjel připravené preso. Poté políbil paní Pavlu Polívkovou před pracovním Peugotem. Pak projel Prahou před pracoviště pitevny.
Pan Petr Pávek pracuje pro pracoviště Pitevna Praha. Pan Petr Pávek, pokud potřebuje, používá pometlo. Pan Pávek po pořádné přestávce použil poprvé pometlo, protože počal padat prašan. Pozametá před pavilonem patologie první poryv přílišného padání prašanu. Potřebuje příchod plus parkoviště před pitevnou posolit. Potom podmetá příchodový plac před příchodem pracovníků pitevny. Pak práh před převlékárnou pracovníků, potom poslední před prahem pana primáře pana Pavla Písaříka. Práce pořád přibývá. Před prací píchne příchodový papír pro potvrzení příchodu. Pan Pávek potom postaví pometlo před prázdný přístavek postavený patologií pro potřeby pracovních potřeb, předmětů, papírů, plášťů. Před prací po převléknutí použije před počátkem práce pastu proti plísni pro prsty, potom použije pánskou pomádu přes pusu, popřípadě proti pachu pod podpaží. Po přípravě před pitváním povolá pana primáře Pavla Písaříka pozorovat, případně přehodnocovat postup při pitvání. Při práci pije perlivou Poděbradku, přežvykuje pásek Pedra popřípadě pálivý pendrek. Před počátkem přímé práce prohlídl pan Petr Pávek program práce. Potěšil pana Petra Pávka, protože pan primář pan Pavel Písařík připsal: „Pochvala pro pana Pávka.“ Paní Pávkovou písemně požádal při příležitosti pochvaly připravit pohoštění. Paní Pavlu Pávkovou překvapil, počala připravovat pohoštění.
Pan Petr Pávek přistupuje před práci pokaždé připravený, příkladně postupuje při pitvání. Po práci pozval pan primář pan Pavel Písařík pracovníky patologie připít panu Pávkovi při předání písemné pochvaly podnikem Pitevna Praha. Pan Petr Pávek potom pana primáře pana Pavla Písaříka požádal přivést paní Pavlu Pávkovou, pan primář pozvání podpořil. Po přivezení paní Pávkové pohostil přítomné pracovníky pochoutkou paní Pavly Pátkové. Palačinkami plněné perníkovou pomazánkou popřípadě povidly přizdobené pomerančem. Paní Pávková před příjezdem použila parfém Paris, potom paní Pávková provonila prostor po pelargoniích. Pan primář pan Pavel Písařík pochválil palačinkovou pochoutku připravenou paní Pavlou Pávkovou.
Pan Petr Pávek potom přivezl paní Pavlu Pávkovou před panelák, poté pohladil Pavlu Pávkovou po paži, pak přidal pěkný polibek.[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Začala zima. Záhony zimolezu, zběhovce, zimostrázu zavály závěje. Zimomřivá zvířata zalezla.
Zubař Zounar zaklízel zahradní zařízení, zakrýval zmrzlé záhony. Znenadání zaslechl zpoza zídky zoufalý zvuk.
Zvědavě zaběhl za zídku zahradníka Zbejvala. Zeptal se, zda zahradník zde zaslechl zvolání ztepilé zvěrolékařky Zuzany.
„Zavři zobák, zalez!“, zavrčel zuřivě zahradník Zbejval.
Zubař zbaběle zaběhl.
„Zlobila Zuzana“, zamrmlal Zbejval. Zastrčil zkrvavený zavírák za zástěru.
Zuzana zamítnutí zásnub zhýralého záletníka Zbejvala zaplatila zmarem.
Zbejval zkopal zmrzlou zem. Zahrnul zabitou Zuzanu zeminou, zrytou zem zakryl závějí. Zašel zapít zločin zralým znojemským.
Začas znovu zazvonil zubař. Zvídavým zrakem zapátral za zahradníkova záda: „Zuzana zde zůstala?“
Zločinec Zbejval znovu zapíral: „Zuzana zmizela.“
Zima zraněnou Zuzanu zmátožila. Zkrvavená zranění se zavřela. Zuzana zažila zmrtvýchvstání. Zručně zahodila zakrývající zeminu.
Zašla za zpitým Zbejvalem.
„Zombie ze záhrobí“, zařval zděšeně Zbejval.
Zkolaboval. Záhy zemřel.
Zásadová Zuzana zvítězila![/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Náhodná noční nespavost nezůstala neplodná. Nutila něco neobvyklého napsat nebo namluvit. Nemám nic na namluvení, natož na napsání. Nemohu, než nové noční nápady nadiktovat na nosič. Neznám nic, než název „nosič“, no nějak novou noční náladu naznačím. Nemohu nadále namáhat nervy na napnuté nitě, nejsem nic, než normální noční nespavec, nemám náladu na nová noční nokturna.
Náhle nerezignuji. Najednou nic nebolí, nic neškrtí, nic nesvědí, noc najednou není nepřítel. Noc nabízí něco nového, něco neobvyklého, něco nádherného.
Není náhodou nová noční nálada novým niterným nábojem?
Nic není náhoda. Noční nespavost nesu nadále normálně, ne naštvaně.
No, nemám náhodou nový nápad? Nic naplat, nutno najít notes, napsat nějakou noticku, nachystat nervy na nedělní nicnedělání.
Noticka napsána, noc najednou není nepřítel!
Nazdar, někteří naši noční nespavci![/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]První prokurista pražského pivovaru procházel parkem. Protože pivo podražilo, povídá: „Poddaní pořád pijí plzeňský pivo, proto podáváme protest.“ Poddaní přišli pořádně připraveni pozastavit protest, protože pití plzeňského piva pozitivně působí proti parazitům, poškozující pohlavní pudy. Prokurista po prozkoumání protestu, podnikl průzkum piva, pitím pěti půllitrů plzeňského. Po půl páté prohlásil: „ Pití piva posvátné, prokrvení pudů pořádné .“Prokuristova paní Pepina pití plzeňského piva potvrdila . Prokurista podpořil protest poddaných prohlášením: „Poddaným plnými půllitry pití piva povoleno, perfektní plnění pracovních povinností podpořeno.“ Prohlášení postoupilo parlamentu, pražskému primátorovi, poté policii.[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Trpělivý tatínek táhne tašky, tápe tmou. Tatínkův twinset tvoří tepláky+tričko+trepky.Takovou tíživou touhu tahat tabák,tak tragicky , toužebně tají. Temperamentní tetička Tonča tuší tatínkovu trýzeň, tak tři týdny. Tobolky tabáku tajně tatínkovi tiskne, třebaže trošku tápe.
„Tabááák“!!! Tetička triumfuje. Tvořivý tatínek taje, tančí twist, tango, tleská.
Tep temperaturu tak tlumí. Tahá tabák! Tolik to trápilo.
,,Toničko těší to.“Tabák touha ,také Tokajského trochu?
Tonička tiskne tatínka: Ty trulante, trdlo! Tabák tak Tokajské?To Ti teda toleruju. Tokajským ťukají,tuzemský tabák tahají , tleskají…[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Včera večer vařila Věra velmi výbornou večeři. Vítala věrného vousatého Václava. Václav vyjel výtahem ve vyžehlené výstavní výstroji. Vyndal vychlazené víno, vyřkl větu – víno výborně vytříbí vychozené vědomostní vruty. Vtom využila vetřinky vosa. Velebně vlétla Václavovi ve vypěstěný vous. Václav vyděšeně vyběhl, vylil víno, vyděsil výstavně vyšňořenou Věru. Vosu Věra vyprostila, výřečně vynadala Václavovi. Vychladlou věčeři vypustila výlevkou, vysušila vylité víno, vyfešákovaného Václava vyhodila ven. Vydýchala vzniklé vzrušení, vyjela výtahem volajíc: „Václave!“. Viděla však vyjíždět vybledlou Václavovu Volhu. Vzteky vzlykala, vším vinila vyděšenou vosu. Výjev venku viděli výrostci ve vytahaných vestách. Výsměšně vykřikovali: „vole! vole! vole!“[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Mařenka měla malého medvídka mývala Míšu. Medvídek mručel. Miloval modré mašle, místečko měl malované modře. Medvídek mohl mastit mariáš.
mrkvičku, medovník, marcipán, mango, mleté mladé masíčko. Míša musí mít mnoho minerálů.
„Mařenko, myslím, musíš mu mýdlem mýt malou mordičku.“
Malý Míša mlázím míjel medonosnou meduňku, mátu, mochnu, měsíček, mladé mandloně, meruzalky, mlsal mladé maliny.
Mařenka mailovala Madle: “Máme mejdan. Máme mnoho muzikantů. Milujeme mazurku, mambo. Musíš mít makeup.“
Mejdan míjel. My mluvili, muzicírovali, medvídek mručel, maminka meditovala mimořádnou modlitbou.[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Datel dloubal do dubu. Dusno. Dvojčata David, Diana dohopsali do domu dobrosrdečného dědečka Duška. Dnes dědeček dosáhl devadesátku. Dobrý den dědečku. Dobrý den děti. Dědeček dal Davidovi dvě desetikoruny, dodal dvacetikorunu. Davide dones dalamánky, džus, debrecínku. Dědečku, dodej další dvacku děl David. Diana decentně došla do dílny dědečkovy družky Drahomíry. Drahomíra dokončila dobrý dort, další děti dávaly do dortu drobenku. Diano, dolij dětem džus do džbánu. Diana dolévá džus, drcne do džbánu, džbán docela drsně dopadá dolů. Dlažba drtí džbán. Drahomíra dometá drť. Distingovaný doručovatel Daniel dodává Drahomíře denní dávku drbů. Dnes donesl dobírku – dva dárky, deštník, dalekohled. Dárky dala Drahomíra dědovi. Drzé děti daly dědovi dózu dešťovek. Dojatý dědeček děkuje. Dědova doména – dešťovky. Dospělí dědečkovi dopřávají drahou dovolenou.
Dosedají do divanu, Drahomíra dělí dort. Děti dojídají drobečky, dospělí dopíjejí destiláty, džus. Děda dumá, devadesát – děsně dlouhá doba.

[/spoiler]

[spoiler show=“Otevřít povídku“ hide=“Zavřít povídku“]Na nároží náchodského nároží našla naše nejmladší neteř Naděžda nádherné nefritové náušnice. Neprodleně nahlásila nenadálý nález nesmělému nadporučíkovi Nosálovi. „Nazdar, Norberte! Nesu nález. Nádhera!“ Nadporučík Nosál nenadálému nálezu nikterak nakloněn nebyl, neboť nesdílel Naděždino neskrývané nadšení, nepodávající nijaký návod nahlásit nadřízeným nález nefritových náušnic.
Nadporučík Nosál nemohl neobdivovat nádheru nefritových náušnic, náležejících neznámé návštěvnici nádražního nároží. Nabídl Naděždě nealkoholický nápoj nealko. Naděžda neodmítla, nasála nektar.
Neodmyslitelně nás napadne – nepodlehl náhodou nadporučík Nosál nebezpečným nástrahám Naděždiných napolo nezahalených neodolatelných ňader? Neskončil nakonec nedobrovolně Norbert na náruživé Naděždě?
Naděžda nakonec na neodolatelnou nabídku nadporučíka Nosála nezanevřela. Náhle nastala neobyčejně nádherná náruživá noc.
Nález nefritových náušnic neměl nakonec negativní následek na nápravu nesmělosti nadporučíka Nosála. Námluvy nastávajících novomanželů Nosálových nikterak nebyly neočekávané. Následně narozená Natálka Nosálová naplňovala nářkem novorozence nadšené nálezce nefritových náušnic.
[/spoiler]