Spánek, díl 1.
Věděli jste, že…
- Spíme cca 8 hodin denně?
- Sníme cca 90 minut denně?
- 70letý člověk prospí 25 let?
- 70letý člověk prosní 5 let?
- Spící mozek překypuje aktivitou?
Spánek je zvratný stav chování charakterizovaný odpojením vnímání od prostředí a vymizením reakcí na značný rozsah smyslových podnětů.
Ve spánku prožijeme cca 1/3 života. Podíl spaní a bdění je u různých lidí velmi různý, někdo spí 10 hodin denně, někomu stačí 4 hodiny denně. Délka spánku se mění s věkem, ve stáří potřeba spánku klesá. Kojenci spí průměrně 14 hodin, dospělý člověk 7,5 hodiny a lidé nad 75 let 6 hodin. Spánek můžeme vyšetřit pomocí EEG.
Každých čtyřiadvacet hodin absolvujeme jeden cyklus bdění a spánku – cirkadianní rytmus.
Pokusy na zvířatech ukázaly, že cirkadiánní rytmy jsou řízeny z hypotalamu suprachiasmatickými jádry – dva shluky nervových buněk, které jsou uloženy v mozku v blízkosti optického chiazmatu (překřížení zrakových nervů). Jsou ovlivňovány impulsy světla ze sítnice. Důležitou roli má rovněž epifýza (šišinka), jakmile se začne stmívat, začne vylučovat melatonin – hormon usnadňující spánek. Melatonin se tvoří z aminokyseliny tryptofanu a jedním z meziproduktů při jeho tvorbě je serotonin. Když na sítnici dopadne světlo, vylučování melatoninu se zpomalí. Tvorba melatoninu probíhá převážně jen v noci, tudíž cyklicky. Cyklus spánku a bdění ovlivňuje také retikulární formace. Cirkadianní rytmus mohou narušit např. dlouhé lety, práce na směny či nemoc. Tvorbu melatoninu můžeme podpořit spaním v úplné tmě a použitím masky na obličej.
Pokud spíme celou noc, pravděpodobně projdeme asi 4-6 spánkovými cykly. Jedn cyklus trvá přibližně 90 minut a skládá se z 5 odlišných fází. Fáze odlišuje elektromagnetická činnost, kterou můžeme zaznamenat na EEG.
Jeden cyklus odpovídá průměrně 60 minutám non – REM spánku, 20 minutám REM spánku a konečným 5 minutám REM spánku. REM fáze spánku jsou v časných cyklech kratší než 20 minut, v pozdních cyklech jsou delší než tato doba. Spíme-li přirozeně, probouzíme se většinou po nějakém násobku 1,5 hodiny. Člověk, který spal kratší dobu, ale vzbudil se po ukončení spánkového cyklu, bude odpočatější než ten, který spal déle, ale vzbudil se uprostřed spánkového cyklu.
Non-REM fáze spánku je vývojově starší, objevila se asi před 180 miliony lety souběžně s vývojem ptáků a savců. Sloužila k energetické úspoře v průběhu nočního klidu. REM spánek je o 50 miliónů let mladší. Nasvědčuje tomu jeho absence u obojživelníků, plazů a vývojově nejprimitivnějších savců.
Kromě energetické úspory slouží spánek k výstavbě a přestavbě neuronálních sítí. Projevuje se to zejména upevňováním paměťových obsahů, naučených těsně před usnutím.
Použitá literatura:
Kassin S.,Psychologie, Computer Press, 2007
Koukolík F., Mozek a jeho duše, Galén 2008
